ISKM29 Blok expertů (podzim 2021)

Kateřina Přidalová: Pochopit design znamená pochopit svět v souvislostech

Přednáška Kateřiny Přidalové byla zejména o její knize Co je vlastně design?, která je určena dětem na 2. stupni ZŠ a projektu Designéři dětem, který zapojuje zkušené designery do výuky na základních školách, kde dětem předávají vybraná studijní témata s využitím designových metod.

Esej: Vzdělávání očima designéra

Vnímání designu

Jako designer musím svoji profesi často vysvětlovat lidem ve svém okolí. Je až překvapivé, jak úzké je spektrum vnímání designu u lidí. Většina totiž vnímá pouze vizuální design, estetično – řekl bych, že je to dáno právě tím, že nás tato část nejvíce láká jako konzumenty. Setkáváme se s ní všude kolem nás a nejvíce na nás působí v reklamě. Tím je naše vnímání ovlivněno.

Velmi podstatná oblast designu se ale skrývá pod povrchem, často se nazývá jako “neviditelný design”, kam spadá oblast user experience neboli uživatelské přívětivosti či dokonce zážitku. V této oblasti hrají prim smysluplnost, užitečnost, použitelnost a v poslední době také udržitelnost. Tuto oblast lidé vnímají spíše podprahově a vzhledem k tomu, že v České republice je tento obor stále poměrně mladý, lidé si často neuvědomují jeho roli v našich životech a jakým způsobem nás ovlivňuje.

Designové myšlení v praxi

Jednou z nejvíce ceněných schopností na trhu práce je kreativní řešení problémů, často také nazývané jako “Thinking outside the box”. Tento způsob přemýšlení totiž firmám přináší často konkurenční výhodu a tím i lepší zhodnocení jejich úsilí (produktu). V nekomerčním prostředí je právě, kvůli důvodum zmíněným v předchozím odstavci, tato schopnost často opomíjena.

A jsou to právě designeři od kterých se toho můžeme spoustu naučit. Mezi hlavní designerské schopnosti, které využívají v každodenní praxi patří:

• Získávat a analyzovat informace
• Pochopit důvod a kontext situace
• Rozhodovat se na základě dat
• Vymýšlet odvážné nápady
• Experimentovat a nebát se selhání
• Poučit se z omylů a vylepšit díky tomu původní nápad
• Neustále zdokonalovat nápady tak, aby sloužily lidem

A právě v tom se vymykají dlouho zavedené normě v naší společnosti. Designerský způsob myšlení lze navíc aplikovat do všech oblastí každodenního lidského života.

Myslím, že velké téma v oblasti vzdělávání na základních školách je právě kariérní volba. Je to jeden z nejtěžších úkolů v našem životě, kdy se máme rozhodnout, co nás bude v budoucnu živit. Ve svém okolí jsem se ale často setkával s odkládáním tohoto rozhodnutí v podstatě až téměř do konce studií na VŠ, kdy se řada lidí teprve najde.

Z mého pohledu nám v této životní fázi chybí designérské myšlení a jeho techniky, které by nám pomohly situaci kreativně vyřešit. V tomto tématu mě velmi inspirovala kniha Designérem vlastního života, která se stala světovým bestsellerem.

Výuka na tradičních školách

Vzhledem k tomu, jaká je situace ohledně designu ve společnosti, tak především na základních školách je toto téma zcela nepokryté. Je pochopitelné, že pokud učitel nepřemýšlí jako designer, není schopen tuto dovednost předávat ani svým žákům. Při výuce lze zapojit samozřejmě i jiné metody tak, aby byla výuka atraktivní a zajímavá.

Designéři se však u žáků zaměřují spíše na předání způsobu přemýšlení, než informací o jednom konkrétním tématu – to je z mého pohledu obrovská výhoda. Vzdělávání je totiž celoživotní proces, kdy po většinu života nemáme vedle sebe paní učitelku, která by nám všechno pověděla a tím je zodpovědnost přenesena na nás. Musíme se tedy sami naučit získávat informace, kriticky je hodnotit a následně převádět do praxe, kde nám budou užitečné.

Zapojení designerů do školní výuky vnímám tedy velmi pozitivně. Na druhou stranu by to rozhodně neměla být jednorázová záležitost, která je navíc podmíněna finančními prostředky, kterými daná škola disponuje.

Učitelé jako primární cílovka

Workshopová forma výuky zkušenými designéry, kde se probírá jedno vybrané téma je z mého pohledu spíše výsada, která není pro školu finančně udržitelná. Žáky zcela jistě tento formát nadchne, ale bude následovat návrat do reality a běžného způsobu vyučování. V tomto krátkém období si nemyslím, že by designéři dokázali předat žákům (ani učitelům) gró své profese natolik, aby byli schopni designerské metody aplikovat do své každodenní praxe.

Daleko větší potenciál vnímám v zapojení designerů do výuky studentů na pedagogických fakultách, kde budoucí učitelé získají kompetence k tomu, aby byli schopni tyto metody a techniky aplikovat do každodenní výuky v praxi. Žáci tím získají konzistentní zážitek z výuky a růstové nastavení mysli, které jim bude sloužit i do soukromého a profesního života.

Adriana Ilavská: Využití datové analýzy a strojového učení v  sociálních vědách: Jak lovit vzorce v moři dat sociálního světa

…

Světlana Hrabinová: Webové prezentace knihoven

…

Literární rešerše

COMEAUX, David J., 2016. Web Design Trends in Academic Libraries— A Longitudinal Study. Journal of Web Librarianship [online]. 11(1), 1-15 [cit. 2020-11-21]. ISSN 1932-2909. Dostupné z: doi:10.1080/19322909.2016.1230031

Jde o studii, která zkoumá klíčové elementy webových stránek 37 akademických knihoven a jejich změny v letech 2012 až 2015. Hlavními cíli studie byla analýza webové navigace a vyhledávání v akademických knihovnách, posoudit využití discovery služeb a CMS knihovny. Jedním z hlavních zjištění byla postupná adopce responzivního designu, využití open-source CMS a silná standardizace v oblasti navigace webu o čemž hovořila i Světlana Hrabinová ve své přednášce.

DOMINGUEZ, Gricel, Sarah J. HAMMILL a Ava Iuliano BRILLAT, 2015. Toward a Usable Academic Library Web Site: A Case Study of Tried and Tested Usability Practices. Journal of Web Librarianship [online]. 9(2-3), 99- 120 [cit. 2020-11-21]. ISSN 1932-2909. Dostupné z: doi:10.1080/19322909.2015.1076710

Článek popisuje, jak od roku 2001 členové webového týmu Florida International University Libraries pracovali na vytvoření procesu, který identifikuje potřeby uživatelů prostřednictvím testování použitelnosti. Článek představuje strategie a postupy, které webový tým používal a svá poučení dosavadní poučení.

KRUG, Steve, 2014. Don’t make me think, revisited: a common sense approach to Web usability. Third edition. Berkeley, Calif.: New Riders. ISBN 978-032-1965-516.

Jde o jednu z nejznámějších knih na téma uživatelského testování použitelnosti webových stránek. Tato kniha obsahuje mnoho užitečných tipů jak praktikovat testování použitelnosti prakticky s jakýmkoli rozpočtem, což může být pro knihovny velmi přínosné.

MCDONALD, Courtney a Heidi BURKHARDT, 2019. Library-Authored Web Content and the Need for Content Strategy. Information Technology and Libraries [online]. 38(3), 8-21 [cit. 2020-11-21]. ISSN 2163-5226. Dostupné z: doi:10.6017/ital.v38i3.11015

Článek se zabývá používáním CMS v knihovnách, popisuje aktuální trendy v této oblasti, ale i samotné výhody a nevýhody systémů na správu obsahu webu knihovny. Hlavní myšlenkou je, že žádný CMS nedokáže vyřešit skutečnost, že tvorba a příprava obsahu je odborná činnost vyžadující znalosti webového designu a souvisejících principů, stejně jako získání času zaměstnanců knihovny na tvorbu kvalitního obsahu. Obsah je totiž hlavní důvod, proč uživatelé webové stránky knihoven primárně navštěvují.

CULÉN, Alma Leora, Jan DELONG, Andrea GASPARINI a Roman NOVOTNÝ, MINAŘÍKOVÁ, Pavla a Ladislava ZBIEJCZUK SUCHÁ, ed., 2016. Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-8359-2.

Tato kniha pojednává o návrhu a implementaci designového myšlení a návrhu služeb v českých a norských knihovnách. Zabývá se například návrhem webových stránek knihovny ČVUT a návrhem portálu Knihovny.cz.

MORAN, Kate, 2019. Usability Testing 101. In: Nielsen Norman Group [online]. Fremont, CA: NN/g [cit. 2020-12-06]. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/usability-testing-101/

Kate Moran v článku vysvětluje pojem testování použitelnosti a udává argumenty, proč je tato metoda klíčová pro zajištění kvalitního uživatelského zážitku. V článku autorka myslí i na různé formy testování, které je možné využít například i během pandemie Covid a tedy vzdálené testování použitelnosti. Shrnuje příklady dobré praxe a článek zakončuje dalšími zdroji, kde je možné se o tématu dozvědět více.

MORVILLE, Peter, Louis ROSENFELD a Louis ROSENFELD, c2007. Information architecture for the World Wide Web. 3rd ed. Sebastopol, CA: O’Reilly. ISBN 0-596-52734-9.

Kniha vyčerpávajícím způsobem popisuje informační architekturu webových stránek a to na 486 stranách. Jedná se o aktualizované, již 4. vydání knihy, které vysvětluje základní pojmy, metody a techniky digitálního designu, které odolaly zkoušce času. Kniha také popisuje jednotlivé procesy, které nás zavedou od výzkumu a strategie, k návrhu a implementaci informační architektury.

PERNICE, Kara, 2016. UX Prototypes: Low Fidelity vs. High Fidelity. In: Nielsen Norman Group [online]. Fremont, CA: NN/g [cit. 2020-12-16]. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/ux-prototype-hi-lo-fidelity/

Autorka článku vysvětluje rozdíly mezi různými formami prototypu, které je možné použít pro ověření svých nápadů na vylepšení webových stránek. Velmi dobře vysvětluje i samotný pojem co je to prototyp a čím je charakteristický. Prototypování je jedna z efektivních metod, které jsou nízkorozpočtové a tím pádem i vhodné pro knihovní prostředí.

ŘEZÁČ, Jan, 2014. Web ostrý jako břitva: Návrh fungujícího webu pro webdesignery a zadavatele projektů. Jihlava: Baroque Partners. ISBN 978-80-87923-01-6.

Kniha Web ostrý jako břitva je kniha jak pro designéry, tak i pro zadavatele webů – je zasazena do českého prostředí a velmi dobře popisuje nejčastější chyby začínajících i zkušených dodavatelů webu. Podrobně popisuje jednotlivé interakce mezi dodavatelem a zadavatelem webu, popisuje různé metody uživatelského výzkumu a testování. Tato kniha způsobila revoluci v oblasti českého webdesignu a dnes je považována za povinnou četbu všem, kteří se v oboru pohybují, a to jak začátečníkům, tak i těm pokročilejším.

ZBIEJCZUK SUCHÁ, Ladislava, ed., 2016. Designové myšlení pro knihovny: příručka pro knihovny zaměřené na uživatele. Brno: IDEO. ISBN 978–80–88123–11–8.

Tato příručka seznamuje čtenáře zejména z řad knihovníků s procesem designového myšlení, jeho jednotlivými fázemi, ale především významem pro knihovny a dopadem na jejich uživatele. Každá ze tří fází (inspirace, ideace a iterace) je doplněna o konkrétní příklady z praxe a návod, jak postupovat krok za krokem. Kniha rovněž obsahuje pracovní sešit, který lze využít v průběhu celého procesu. Tento designový proces je vhodné následovat právě i v takových případech, jako je redesign webových stránek knihoven.

Jan Brejcha: Mezikulturní UX očima sémiotiky

…